Tajemství menhirů u Ořecha a Kralup

24.06.2019

Díky jedné zvláštní a velmi nepříjemné příhodě mě zavedlo pátrání k obci Ořech, která sice leží na hranici s Prahou, ale již se řadí do Středočeského kraje, okresu Praha - západ.

Když jsem začala pátrat po tom, co a proč se mi vlastně u této obce přihodilo, narazila jsem na pár zajímavých textů na internetu. Jednak na zmínku kronikáře pana Kopřivy o tom, že u Ořecha stával menhir, a dále zmínku v jednom článku o tom, že autonehody u Makotřaské svatyně mohou mít určité propojení s autonehodami u obce Ořech právě díky tomu, že obě místa by mohla být svatyněmi. Pan Kopřiva ale již zemřel a autorku článku se mi zatím nepodařilo zkontaktovat, ale předpokládám, že si nejdříve přečetla záznam pana Kopřivy. Pan Kopřiva totiž napsal: "Kámen nejbližší zbuzanskému potkal tento osud při stavbě dálnice. Nacházel se pod Ořechem, směrem na Krteň." Dále pan Kopřiva v jiné části článku zmiňuje vzdálenost menhirů 2,2 km, pak by mohl ořešský menhir stát v lokalitě, která se jmenuje "U Kamene", jenže potom by to nebylo směrem na Krteň. Budu se ještě muset do obce Ořech vrátit.

Ráda bych si ale také ověřila pravdivost tvrzení v článku v Enigmě, že v Krtni bylo božiště.

Oba texty k přečtení zde:

Další otázkou ale je, co přesně myslel pan Kopřiva, když napsal "Kralupský menhir"? Doslova napsal: "Většina menhirů je totiž rozmístěna tak, že leží na jihoseverním azimutu. Každý menhir, podle zakreslených nalezených menhirů, vytváří s jiným dvojici s odstupem přibližně 2,2 km. V této vzdálenosti leží severním směrem tzv. Kralupský menhir (Kralupy nad Vltavou). Většina menhirů je při tom rozmístěna tak, že leží přibližně na obvodu kružnic o poloměru zhruba 11,5 km."

Bydlím v okolí Kralup a i když moje pátrání vychází i z tohoto směru, o žádném "Kralupském menhiru" jsem neslyšela a o žádném nevím. Tím směrem žádný mně známý menhir není. Pan kopřiva ale zmiňuje vzdálenost mezi menhiry 2,2 km. Pokud by šlo o chybu v textu, a jde ve skutečnosti o 22 km a zachovali bychom sverojižní směr, pak bychom se skutečně dostali téměř ke Kralupům a blízko keltského hradiště Minice.

Jediný je v Horoměřicích, ale není přesně směrem na Kralupy. Pak jsem si říkala, že se asi jedná o menhir u Kamenného Mostu, je to od Kralup jen 7 kilometrů, ale to jen do chvíle, než jsem narazila na jedné stránce na informaci, že Kralupský menhir není zachovalý. Takže pátrání může začít nanovo.

Další věc je, že pan Kopřiva spojoval menhir ve Zbuzanech s Makotřeskou svatyní. Trochu jsem si hrála s přímkami a vyšel mi zajímavý poznatek: Když propojíme menhir ve Zbuzanech s Makotřaskou svatyní (azimut 165°), a celou přímku ještě prodloužíme pod stejným azimutem, doputujeme až přímo k menhiru v obci Kamenný Most.

A když se vrátíme k menhiru ve Zbuzanech a spojíme menhir s Krtní (azimut 20°) a linii protáhneme, narazíme na této linii pod azimutem 21° na menhir v Horoměřicích. Při dalším prodloužení linie jen těsně mineme hradiště Řivnáč u Roztok (cca 300 metrů) a pod azimutem 22° se dostaneme k menhiru v Chodči (Vysoká).

Linie mají ještě své pokračování, resp. jsou součástí většího obrazce, pokračování zveřejním příště. Škoda, že se mi nedaří sehnat oba časopisy s články, dle kterých pan Kopřiva postupoval.

Z Makotřaské svatyně také vedou na různé strany linie - propojení na menhiry či hradiště, ale to je téma na další článek. https://mapy.cz/s/3wETx

Z článku z webu

Zbuzanský kámen, vážící přibližně půl tuny, tvarově připomíná několik siluetních tvarů středočeských menhirů, které jsou od sebe vzdáleny v kruhovitém uspořádání přibližně 22,4 km, což jsou 3 "dlouhé míle" po 7,4 km. Zbuzanský menhir na keltský svátek "beltine" (zářící oheň) 30. 4. (naše čarodějnice) má svou energetickou spojnici směrem na družecký menhir. Ten den zapadá slunce přesně v této linii.

Zbuzanská stéla
byla nově vztyčená v roce 2000 ve vzdálenosti 6,28 m (2 π) od středu zbuzanské kapličky, zasvěcené patronce Zbuzan svaté Alžbětě. Údajně stávala poblíže prastaré kamenné studánky v "druidské svatyni", objevené v druhé polovině 19. století při přestavbě domu č. p. 19 "Na Návsi." Kultovní předměty byly předány do ořešské školy."

K ověření - co je "ořešský osmihran, který stojí uprostřed chrámové lodi ořešského kostela", a který zmiňuje pan Kopřiva v souvislosti se zbuzanským piktogramem, který se objevil 23.července 1994 na provedeném leteckém snímkování?

Další odkazy:

Printscreen mapy ze serveru Mapy.cz

Tajemství menhirů u Ořecha a Kralup

Další odkazy:

Pokročilá nastavení