Slunovrat a rovnodennost

30.05.2019

Rovnodennost

Rovnodennost (lat. aequinoctium) je v astronomii okamžik, kdy je Slunce v rovině zemského rovníku, takže jeho paprsky dopadají na Zemi kolmo k její ose. Rovnodennost nastává dvakrát do roka:

20. až 21. března, kdy střed obrazu Slunce na nebeské sféře prochází jarním bodem, a
20. až 23. září, kdy prochází podzimním bodem.

Březnová rovnodennost je na severní polokouli přechod z astronomické zimy do jara a mluvíme tedy o jarní rovnodennosti, kdežto v září přechází léto v podzim a mluvme o rovnodennosti podzimní. Naproti tomu na jižní polokouli začíná jaro v září a podzim v březnu.

Rovnodennosti nemají vztah se vzdáleností Země od Slunce či polohou vůči apsidám dráhy Země. Slovo "rovnodennost" naznačuje, že den by měl být stejně dlouhý jako noc. Jenže sluneční kotouč není bod a jeho paprsky se navíc v atmosféře ohýbají (refrakce), takže v den rovnodennosti je Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, pod obzorem je jen 11 hodin a 50 minut. Zdroj a více info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rovnodennost

V okolí slunovratu se délka dne mění velmi pomalu, a určit den slunovratu je proto obtížné. Naproti tomu rovnodennost lze s přesností jednoho dne určit daleko jednoduššími prostředky. Protože sluneční paprsky dopadají za rovnodennosti na zemský povrch kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu (například vrcholu jakékoli tyče) v průběhu dne po přímce (přesněji řečeno po rovnoběžce). Stačí tedy zaznamenat tři polohy stínu téhož bodu v průběhu dne, a pokud leží na přímce, je právě rovnodennost.
Je proto pravděpodobné, že nejstarší kultury zakládaly svůj kalendář právě na rovnodennosti, která v některých kulturách určovala počátek roku. Tak je tomu například ve Starém zákoně, který ovšem zachoval i jinou tradici podzimního počátku roku. Na jarní rovnodennosti dodnes závisí i proměnné datum židovských i křesťanských Velikonoc. https://cs.wikipedia.org/wiki/Rovnodennost

Slunovrat

Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu), respektive nejmenší (v případě zimního) deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. června a zimní 21. prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit.

Jsou to okamžiky, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, tzv. obratníků Raka (sever) nebo Kozoroha (jih).
Nastávají, když den je nejdelší nebo nejkratší (platí pro zeměpisnou šířku, kde se nachází Česko, neplatí třeba pro póly nebo území mezi obratníky).
Nastávají ve dnech, kdy Slunce vystoupí v poledne nejvýše resp. nejníže (neplatí pro území mezi obratníky).

Více info a zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Slunovrat

Declinace, deklinace

Deklinace slouží k určování polohy hvězd (i dalších objektů) na obloze. Pokud použijeme i rektascenzi, druhou z rovníkových souřadnic, lze popsat přesnou polohu hvězdy (planety atd.) na hvězdné obloze. Zdroj a více info: www.treking.cz/astronomie/deklinace.htm

https://www.odbornecasopisy.cz/svetlo/clanek/deklinace-slunce-v-prubehu-desetileti--568

https://cs.wikipedia.org/wiki/Deklinace

Precese zemské osy

Precese zemské osy je krouživý pohyb zemské osy přibližně po plášti dvojkužele . Jde o speciální případ obecného fyzikálního jevu, pozorovaného u rotujících hmotných těles (setrvačníků) a zvaného precese (v češtině doslova: předcházení).
Zdroj a více info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Precese_zemské_osy

Ekliptika

Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru. Slovo je odvozeno od řec. ekleipsis a lat. eclipsis - zatmění, protože právě v nejtěsnější blízkosti ekliptiky nastávají zatmění Slunce a Měsíce. Zdroj a více info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekliptika