Panenský Týnec

01.02.2019

Panenský Týnec (někdy také Panenská Týnice) je místo, opředené zajímavou historií, která sahá ale mnohem hlouběji než jen do středověku. V Panenském Týnci totiž měli svatyni již Keltové.

Historie Panenského Týnce ve zkratce

Archeologické nálezy z Panenského Týnce dokazují, že přímo v místě kostela a kláštera měli Keltové nejen své obydlí, ale i svatyni. U Panenského Týnce se také nalézá mohyla z časně laténského období.

Od středověku osada Panenský Týnec původně patřila kladrubskému klášteru, během 13. století ale přešla do majetku Žerotínu (Žirotínů). Plichta ze Žerotína založil v Panenském Týnci klášter pro klarisky jako poděkování Svaté Anežce, která měla uzdravit jeho ženu z neplodnosti tak, že na chvíli přitiskla svůj bok k jejímu. Kdo začal stavět chrám, zasvěcený Panně Marii, není známo, ale předpokládá se, že jeho stavbu taktéž započal Plichta ze Žerotína, případně Plichta Mladší ze Žerotína a chrám byl zasvěcen Nejsvětější Trojici. Tento gotický chrám se pohužel Žerotínům nepodařilo dostavět. Chrám i klášter poničili husité a i když se klášter obnovit podařilo, chrám nikoliv.

Klarisky odešly do Prahy do Anežského kláštera, když byl zničen i ten, vrátily se zpět do Panenského Týnce. Panenský Týnec měnil postupně majitele a klášter chátral, pohřební kaple zanikla, a nakonec byl klášter Josefem II. zrušen. Poté byl v 1. polovině 19. století klášter přestavěn na zámek. Ve 20. století byl zámek používán jako mateřská škola nebo jako byty, nakonec se v jeho prostorách usídlil obecní úřad a knihovna.

Nedostavěný kostel Panny Marie je zajímavý i z jiného důvodu - dle vyjádření slavného stavitele Kamila Hilberta měla chrám v Panenském Týnci stavět huť Parla Parléře, která stavěla i chrám sv. Víta na Pražském hradě. Kostel měl být opravdu velký - jen kněžiště (místo, kde se konají obřady) měří na délku 21 metrů! Bohužel se z kostela dochovalo málo, i tak si ale lze při návštěvě torza kostela představit, jak by mohl být kostel působivě vysoký i mohutný, kdyby byl dostavěn. Měl mít rozměry 46x27 metrů.

Možná vás bude také zajímat, že na místě zbořené hrobky Žerotínů byl vystavěn další, nový zámek, který byl ale v 60. letech minulého století zbořen (památkový katalog uvádí rok 1971) a zůstaly z něj jen podzemní prostory.

Přímo v chrámu byl uskutečněn geofyzikální radarový průzkum, při kterém byly zjištěny v podzemí určité anomálie (viz. odkazy níže).

V jednom zdroji na internetu jsem se také dočetla, že kolem Panenského Týnce vedla zemská stezka Via Regia, což byla královská cesta z Prahy do Lipska, ale tuto informaci se mi zatím nepodařilo ověřit z hodnověrného zdroje.

Moje osobní zkušenost - do Panenského Týnce jsem se podívala v roce 2013, do té doby jsem o Panenském Týnci nevěděla. Jeli jsme s kamarádkou na vodu a cesta vedla právě kolem Panenského Týnce. Týnec se mi líbil, přečetla jsem si informace, které byly u kostela uveřejněné, ale žádné pozitivní energie jsem tam tenkrát necítila.

Naopak, tam, kde se měly energie křížit a kde mělo být nejvíce pozitivní energie, jsem vůbec nemohla vydržet a doslova mě to vystrkalo z chrámu ven, jako bych neměla právo tam být. Vedle kostela je loučka se stromem, a tam mi naopak bylo velmi dobře, ležela jsem tam pod stromem dlouhou dobu a bylo mi krásně, báječně a uvolněně. Místo pod stromem ovšem není jen tak nějaká obyčejná loučka - přesně v těch místech totiž stávala hrobka, kam byly pochovávány abatyše a dokonce zde byl pochován i sám Plichta ze Žerotína. Proč na mě ale to místo tak příjemně působilo, opravdu netuším.

Na Panenský Týnec jsem si pak vzpomněla ještě po několika letech, když jsem se energiím, které jsem cítila, začala věnovat víc, víc jsem je vnímala a začala jsem hledat různé souvislosti. Proč se na některých místech cítím tak dobře a proč naopak někde nemůžu vydržet, nebo vůbec spát? Také mě zajímal proto, že má souvztažnost k Anežce Přemyslovně.

Pak jsem se ale stěhovala do nového bydliště a na Panenský Týnec jsem zase neměla čas. Vzpomněla jsem si až když jsem se začala věnovat ley liniím. Panenský Týnec totiž křižovalo linií hned několiik, a přišlo mi divné, co by na Panenském Týnci bylo tak zvláštního. Pak jsem si ale jednoho dne uvědomila, co znamená slovo "týn" (pochází z keltského výrazu dun, dunum), a napadlo mě se podívat, jestlipak v Panenském Týnci náhodou nebyli Keltové... a byli! Když se vám takhle potvrdí vaše teorie, na chvilku vás to povzbudí, je milé vědět, že vaše malé šedé buňky ještě aspoň občas pracují.

A když jsem se dnes dozvěděla, že u Panenského Týnce byla mohyla, navíc časně laténská, zapadlo to všechno pěkně do sebe.

ODKAZY

FOTOGALERIE - PANENSKÝ TÝNEC, léto 2013

Poslední aktualizace 28.7.2019

Panenský Týnec

Historie Panenského Týnce ve zkratce

ODKAZY

FOTOGALERIE - PANENSKÝ TÝNEC, léto 2013

Pokročilá nastavení